| atom | základní stavební částice hmoty |
| chemická reakce | děj, při němž dochází ke změnám chemických vazeb |
| chemická vazba | silové působení částic vedoucí ke vzniku molekul či krystalů |
| elektron | záporně nabitá částice podílející se na stavbě atomu |
| elektronegativita | schopnost atomu přitahovat vazebné elektrony |
| iont | elektricky nabitá částice vznikající z atomu nebo molekuly |
| katalyzátor | látka urychlující chemické reakce, reakcí se nespotřebovává |
| koncentrace | množství rozpuštěné látky v daném objemu roztoku |
| látka | základní forma hmoty s určitými fyzikálními a chemickými vlastnostmi |
| molekula | částice složená z více atomů/iontů spojených chemickou vazbou |
| pH | míra kyselosti nebo zásaditosti roztoku |
| proton | kladně nabitá částice nacházející se v jádře atomu |
| prvek | látka složená z atomů se stejným protonovým číslem |
| roztok | stejnorodá směs látek, obvykle kapalná |
| skupenství | fyzikální stav látky |
| sloučenina | látka skládající se z více druhů prvků |
| směs | skládá se ze dvou a více chemických látek, nedochází ke změnám vazeb |
| valenční elektron | částice v nejsvrchnější vrstvě obalu atomu, zodpovídá za jeho chemické vlastnosti |